Řidiči dělají stále stejné chyby, ale za důsledky některých dopravních nehod mohou údajně i tzv. „rizikové stromy“. Co to je a kde takové stromy najdeme?
Okreska a auto s přední kapotou nabouranou do stromu. To vše zahaleno v mlžném oparu. Takových obrázku v současných dnech bohužel přibývá. Riziko srážky se stromem nejčastěji hrozí zejména kolem šesté hodiny ranní v podzimních a zimních měsících. To se bourá nejvíc. A další podstatný závěr: Vedle riskantní jízdy je na vině těchto bouraček i poddimenzovanost vytížených cest II. a III. třídy.
Podle analýzy Portálu nehod se u nás ročně stane v průměru přibližně 3600 nehod, ve kterých figuruje strom. Celkem se za analyzované období 2010 až 2021 stalo více než 43 tisíc bouraček, kde figuroval strom. „V porovnání s celkovým počtem nehod v těchto letech (přes 1,1 milionu) se to nemusí zdát mnoho. Bohužel však nehody se stromy mají fatálnější následky. Lehkým zraněním končí nehody se stromy v 39,6 % případů (pro srovnání u všech nehod v ČR je to 18,8 %), těžkým zraněním v 7,2 % (všechny nehody 2,7 %) a smrtí 3,2 % (všechny nehody 0,7 %). Průměrná výše škody při střetu se stromem dosahuje 103 tis. Kč, což o 70 % převyšuje průměrnou výši škody u ostatních typů dopravních nehod, kde se jedná ‚pouze‘ o 60,5 tis. Kč,“ uvádí Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů.
Za nehodami vždy samozřejmě stojí rizikové chování řidičů – ať již rychlá jízda, nebo nevěnování se řízení. Stromy jsou v tom „nevinně“. Ale zas tak jednoduché to není. „Z naší analýzy plyne, že rizikové jsou úzké silnice, které nejsou dimenzované na větší provoz. Navíc okolní porost těchto silnic druhé a třetí třídy není vždy udržovaný, jak by možná měl být. To nám v kombinaci s rizikovým chováním řidičů umožňuje detekovat konkrétní rizikové úseky srážek se stromy,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends.
Analytici DataFriends si při analýze rozdělili stromy do dvou skupin. Rizikové stromy a ty ostatní, přičemž „rizikové“ jsou ty, kde hlavní příčinou nehody byla riskantní jízda a následný náraz do stromu. Typicky jde o přímý náraz jednoho vozu do stromu, kdy řidič nezvládl řízení. U ostatních pak je srážka se stromem až sekundární – například když při bouračce dvou aut je jedno odmrštěno na strom. Analytici při rozdělení nehod do těchto dvou skupin vycházeli z popisu nehod Policií ČR.
Nejčastěji končí ve stromě vozy, které řídí mladí řidiči. Téměř čtvrtinu nehod totiž zaviní řidiči do 25 let. Jednoznačně nejčastější příčinou srážky s rizikovým stromem je u mladých řidičů rychlá jízda. Naprosto dominuje věkové skupině do 25 let. S věkem naopak stoupá podíl nehod se stromem, kde se řidiči nevěnovali řízení – věnovali se více mobilu nebo dítěti ve voze.
„Pozitivní zprávou je, že počet nehod s rizikovými stromy dlouhodobě klesá. Zatímco například v roce 2012 to byl 942 nehod (jde přitom o největší počet za poslední dekádu), tak v loňském roce to bylo ‚jen‘ 617 nehod. Může za tím být kultivace prostoru kolem silnic a pravidelnější údržba. To by mohla být cesta, jak tyto nehody dál snižovat,“ uvádí Petr Jedlička z České kanceláře pojistitelů.
Počet bouraček, kdy řidiči končí s automobilem ve stromě, každoročně narůstá s přicházejícím podzimem. Podle dat DataFriends dochází k prudkému růstu nehod s rizikovými stromy v říjnu a kulminuje v prosinci (v letech 2010–2021 se stalo v posledním měsíci roku 892 nehod). Na vině je patrně tma, únava řidičů a náledí. Nejméně se v průběhu roku pak bourá s rizikovými stromy v dubnu.
„Pokud se podíváme na vývoj počtu nehod v průběhu dne, tak dominuje ranní a odpolední dopravní špička. K největšímu počtu nehod dochází kolem šesté hodiny ranní – je to z pohledu nehod se stromy nejhorší denní doba. Pak během dne klesá a vyskočí opět mezi 14.00 až 17.00. Souvislost s cestováním za prací je nasnadě,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik Portálu nehod.
A na kterých silnicích si dát na stromy pozor? Podle analytiků Portálu nehod to jsou jednoznačně silnice II. a III. třídy kolem velkých aglomerací. „Příkladem může být silnice č. 101, která funguje jako jakýsi neformální obchvat Prahy. Hustota dopravy, na niž tato a podobné silnice nejsou dimenzovány, často úzké jednoproudé úseky, které jsou lemované stromy nebo vedou zalesněnými úseky, a někdy i podceněná údržba okolí silnic. To vše je kombinace, která z nich pro řidiče dělá velmi nebezpečná místa, kde často dochází ke střetům s nerizikovými stromy – například při předjíždění, nevěnování se řízení apod.,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends.
Pokud jde o konkrétní místa, kde dochází často k nehodám se stromy, tak ty spojují podle analytiků Portálu nehod dva rizikové faktory. Jde o místa lemovaná stromořadím či zalesněním velmi často s prudkou zatáčkou, tzv. „šikanou“, kde automobil vystřelí nepřiměřenou rychlostí a dojde ke srážce se stromem.
Víte o nějakém nebezpečném místě, kde stromy opravdu mohou následky i drobnějšího řidičského zaváhání velmi negativně ovlivnit? Napište nám do diskuze.