Co by to bylo za dovolenou, kdybychom si nedali na letišti několik piv při čekání na zpožděný let, nezbavili se obav z turbulencí dalšími drinky v letadle, neusnuli na toaletě a po přistání nezatleskali.
Český turista má podle některých zkušených cestovatelů, zahraničních turistů, hoteliérů, provozovatelů restaurací, nebo třeba i palubního personálu charterových letů svá nezaměnitelná specifika. S některými jsme se sami setkali při naší „testovací“ dovolené, v rámci které jsme chtěli zkusit, zda se dá za cenu pod 10 tisíc korun strávit dovolená „all inclusive“ v hotelu na pláži, s bazénem a alespoň třemi hvězdičkami. A protože zážitků z cesty máme opravdu hodně, rozhodli jsme se zpracovat takový malý seriál s názvem „Češi na dovolené“. Tohle je první díl, popisující cestu do destinace. Jak se tedy český turista, který vyrazí jednou za rok letecky k moři, také chová?
Na letiště přijede většinou už tři hodiny před odletem, aby byl první u odbavovací přepážky. Kamarádi v práci mu totiž řekli, že si tak může požádat o bezplatný „seating“, tedy například o sedadlo v první řadě, nebo u nouzových východů. Zatímco u běžných komerčních letů to tak skutečně někdy může být, u charteru málokdy. Nevadí. Prý se dá po vzletu hned přesednout na volné místo. Jirka to tak udělal, když letěl do Egypta a seděl v první řadě s krásně nataženýma nohama. A hlavně za to nezaplatil ani korunu, chápeš? Tak hlavně nepropásnout ten správný okamžik. Aby nebyl někdo rychlejší.
Po odbavení a tragikomickém průchodu letištní kontrolou (já jsem ti říkala, že máš tu slivovici nechat doma) náš turista na informační tabuli sleduje, jak se odlet jeho charterového letu, do Řecka, Tunisu, nebo třeba na Mallorku, neustále posouvá, kupuje si jedno pivko za druhým, nadává na jeho cenu a spřádá plány, jak některé z případně neobsazených míst v letadle ulovit. Aby nebyl horší než Jirka, přeci.
Konečně je tady chvíle boardingu. Nastává úprk k východu, aby snad letadlo neuletělo, nebo aby někdo nezabral volný úložný prostor nad sedadlem. „Zajímavé je, že velmi často se do letadla cpou jako první ti, kteří mají první řady. Udělají potom špunt a ostatní cestující musí čekat,“ říká Jolana, která 3 roky pracovala jako palubní průvodčí u české letecké společnosti, a pokračuje: „Když už se konečně usadí, tak hned potřebují na toaletu a jdou zase proti směru cestujících, kteří teprve hledají svá místa. Byly to někdy až tragikomické situace.“
Letadlo konečně vzlétá a nastává boj o volná sedadla. „Starší paní vedle mě požádala palubní personál, jestli si může přesednout do první řady, když je prázdná, že je po operaci kyčle a pomohlo by jí více místa“, sdělil nám cestující charterového letu na řecký ostrov Rhodos a pokračoval: „Bylo jí řečeno, že nikoliv protože to jsou placená místa. Jiní cestující, se však personálu neptali a bez jakéhokoliv studu si na místa sedli. Personál je tam nechal sedět v podstatě až do okamžiku, kdy pilot zahájil přistávací manévr. Pak je poslal na místa, která měli na palubní vstupence. A potom, že prý se slušností nejdál dojdeš.“
V polovině letu začíná palubní personál nabízet placené občerstvení. Jsou slyšet typické zvuky otevírání plechovek s pivem, zaznívají komentáře na jeho cenu, někdo si dopřeje i něco tvrdšího. Smích ze zadních řad je čím dál tím hlasitější. Před toaletami se tvoří čím dál tím větší fronta cestujících, kteří začali s pitným režimem už na letišti. Fronta se nehýbe, nervózní tatínek klepe na dveře, na pomoc přichází letuška. „Někdo tam usnul,“ nese se letadlem. Následuje smích a rádoby vtipné poznámky, zda si dotyčný zaplatil soukromou kajutu v rámci „business class“.
Konečně přistáváme. Jakmile se kola dotknou přistávací dráhy letiště na Rhodosu, letadlem se rozezní frenetický potlesk. Nejvíce tleská cestující z „business class“, který pravděpodobně spánkem na toaletě nabral nebývalou energii. Dokonce tolik, že se snaží ze zadní poloviny letadla dostat co nejrychleji k východu. Možná opět potřebuje navštívit toaletu. Ztrácíme ho z dohledu, abychom se s ním za pár minut setkali v autobusu, který nás veze do hotelu. Je opět nepřehlédnutelný a jeho jedinou starostí je, jak mu bude nahrazena večeře, o kterou díky zpožděnému letu přišel. Ale o tom zase v dalších dílech.
Přečtěte si: Vyzkoušeli jsme "all inclusive" zájezd za 8 tisíc korun
Zažili jste na cestě na dovolenou něco podobného? Napište nám do komentářů. A jestli se vám článek líbil, sdílejte ho. Děkujeme.
