Hláška, že „Mácháč“ je jen pro chudé, už dávno neplatí. Vyrazit si s rodinkou na jeden jediný den k šestému největšímu rybníku v Česku totiž může přijít i na několik tisíc korun. Navíc pouze „cash“.
Máchovo jezero vlastně není žádné jezero. Je to rybník, který už v roce 1366 založil Karel IV., a který svoji slavnou éru započal až ve třicátých letech devatenáctého století, kdy u něj často pobýval básník Karel Hynek Mácha. Podle něj se také tato vodní plocha jmenuje. O název sice byly zpočátku poměrně velké spory, nicméně dnes je Máchovo jezero pojem, který zná snad každý Čech. A když ne každý, tak určitě ti ze středních Čech, kteří to k této vodní ploše mají většinou opravdu kousek.
Je to stroj na peníze
A v letních měsících toho také hojně využívají. Okolní kempy i ostatní ubytovací kapacity praskají ve švech, pláže jsou plné, u stánků s občerstvením stojí pořád krátká frontička. Všechno jede jako dobře namazaný stroj. Pochopitelně stroj na peníze. Ty vám totiž začnou z peněženky mizet velmi rychle. A vše začne už při parkování. My parkovali na parkovišti kempu Klůček a kromě občanky a nahlášení registrační značky auta jsme museli z peněženky vyndat první stokorunu. Pochopitelně pouze v hotovosti.
Platí se za vstup do areálu
Nechtěli jsme se koupat, ani využívat nějaké atrakce. Jen jsme se chtěli projít kolem vody, dát si někde dobrou kávu a zase odjet. I tak jsme ale museli zaplatit 80,- korun za osobu jako „vstup do areálu“. Rybník je totiž oplocen a bez zaplacení se na pláže, ani ke stánkům, nedostanete. Děti ve věku 4 – 15 platí polovinu, „rodinné vstupné“ jsme na ceníku nenašli, takže jako čtyřčlenná rodina s dětmi 8 a 12 let jsme za vstup zaplatili 240,-korun. I s parkovným jsme tak v tu chvíli měli útratu již 340,- korun. Změnili jsme tedy plány a řekli si, že u jezera strávíme celé odpoledne.
Parník, šlapadla
Ještě než jsme však našli volné místo na pláži, spatřily děti půjčovnu šlapadel. „Mamííí, tatíííí, pojedeme na šlapadle?“. Hodinka vyjde na 250,- korun. No, nekup to. V porovnání se třicetiminutovou plavbou lodí kolem jezera, kde dospělý zaplatí 220,- korun a dítě 90,- korun, to je vlastně zadarmo. Dětem ale plavbu lodí, ani šlapadla, nevymluvíte. V tuto chvíli tak naše saldo činilo již 1.180,- korun, a to jsme si ještě nedali ani nic k jídlu a pití.
„Cappuccino Mácháč“, nebo raději mazlavé hranolky s kečupem?
Stánků s jídlem je na hlavní pláži poměrně dost, dokonce tady najdete i asijské bistro. S nějakým kulinářským zážitkem ovšem moc nepočítejte. Prim hrají klasicky různé klobásy a hranolky s kečupem, na tabuli u jednoho stánku byly inzerovány dokonce domácí polévky a guláš. Na domácí polévku ale děti nenalákáte, takže to odnesly překvapivě hranolky. Ještě jsme si objednali „cappuccino“. To místní barista připravoval tak, že do krabice s mlékem strčil hadičku z kávovaru, který mléko ohřál. Do teplého mléka potom barista nalil kávu a „Cappuccino á la Mácháč“ bylo na světě. Útrata za jídlo a pití celkem 870,- korun (ano, bylo v tom i pivo a vinný střik ze skvělého krabicáku).
Máme, co si zasloužíme
Půl dne u Máchova jezera nás přišlo na 2.050,- korun a to do toho nepočítáme fantastickou zmrzlinu v Bistru u Strnada a nějaký ten benzín. Že to bylo hodně a kvalita jídla mizerná? Ano, bylo to hodně a kvalita jídla byla podle nás skutečně mizerná. Ale nezlobme se na stánkaře. Chtějí si pochopitelně vydělat. A jestli jim to umožníme tím, že si u nich budeme za 60 korun kupovat teplé mléko smíchané s levnou kávou, a budeme to akceptovat jako cappuccino, nebo mazlavé hranolky s levným kečupem, je to náš problém. Ne jejich. Budeme prostě dostávat takové služby, v takové kvalitě a za takové ceny, jaké budeme ochotni akceptovat. A to platí jak u stánkařů u Máchova jezera, tak třeba i v supermarketech, nebo kamenných restauracích.
Jezdíte k Máchovu jezeru? Jak se vám tam líbí? Napište nám do diskuze. A jestli se vám náš článek líbil, sdílejte ho, prosíme, dál. Děkujeme.
