Vydělával milióny, mohl bydlet v Thajsku, ale nakonec zvolil vesnici nedaleko Plzně. Z idylky se ale stala noční můra. Vadí mu domácí zvířata, zvuk cirkulárky, kokrhání kohouta i absence jakéhokoliv společenského života.
Minulý týden jsme na webu TestyOjetin.cz publikovali článek o majiteli nemovitosti, která sousedí s řepkovým polem. Pod článkem se rozvířila poměrně široká diskuze a také do redakčního mailu jsme dostali několik zajímavých příběhů. Nás zaujal příběh podnikatele z Prahy, který vybudoval úspěšnou firmu a po jejím prodeji si myslel, že štěstí najde na venkově. Podle svých slov ale nenašel.
To je tak, když se lufťák přestěhuje na venkov. Kytky smrdí, ptáci řvou, psi štěkají, cirkulárky kvílejí a sousedi blbě čumí. A ještě chtějí, abych je snad zdravil první, i když by mohli být moji prarodiče…
Tomáš Brožek; čtenář webu TestyOjetin.cz
Úspěšný podnikatel z Prahy
Prodal prosperující firmu a nedaleko Plzně si postavil rodinný dům. Původně měl v plánu, že za peníze, získané prodejem firmy, pořídí dům na jednom z thajských ostrovů, ale plány mu zkřížil covid. Postavil tedy velký rodinný dům kousek od Plzně. Jenže v podstatě hned od nastěhování se mu tam přestalo líbit. „Nejsem mimino, abych si myslel, že život na vesnici bude stejný, jako v Thajsku u moře, nebo v Praze na Vinohradech, kde jsme bydleli, ale i tak jsem to podcenil“, říká podnikatel, který se sice v emailu podepsal, ale požádal nás, abychom jeho jméno nezveřejňovali.
Když něco zapomenu v Plzni koupit, tak tady jsem bez šance. Místní koloniál zavírá už v 16 hodin a stejně tam mají akorát holínky, utopence a levný prací prášek
Život na venkově
A co mu na životě na venkově vadí nejvíce? Podle jeho slov společenský život a specifické okolnosti, které ovšem k venkovu patří: „Na sousedovic kohouta, který začíná den už ve čtyři ráno, jsem si za celé ty dva roky nezvykl. Stejně tak jako na cirkulárku, kterou místní zapínají snad každou sobotu. Nechápu, co pořád řežou. Ale ten zvuk, to je peklo“, popisuje podnikatel a pokračuje: „Kousek od baráku jsou navíc pole, kde hnojí mrvou. To se potom balíme a jedeme k rodičům do Prahy, nalokat se čerstvého vzduchu“, říká trochu v žertu podnikatel, kterému podle jeho slov chybí také společenský život. „Je tady jedna hospoda, to je všechno. A tam bych asi nijak nezapadl“, uvažuje podnikatel.
I když to má blízko na Dýšinu, kde skoro denně hraje svůj zamilovaný golf, na venkově zůstat nechce. „Dům jsme již zainzerovali, ale prodat se ho zatím nedaří. Není nejlevnější a získat dnes hypotéku je velmi obtížné. Uvidíme, jestli se do podzimu prodá. Potom bychom ho asi začali pronajímat a do toho Thajska odjeli i tak“, uzavírá podnikatel, podle kterého byla chyba se na venkov stěhovat: „Jsem městský typ, stejně jako moje žena, a tohle byl prostě úlet. Ale co se dá dělat, peníze máme, takže když se dům neprodá, nijak nás to nezabije“.
jak to máte vy? preferujete život na venkově, nebo ve městě? Napište nám do diskuze a jestli se vám článek líbí, sdílejte ho na sociálních sítích.