Když se řekne Provence, každý si ihned představí fialové lány levandulí. Milovníci umění k tomu přidají malíře van Gogha a ti co milují román Hrabě Monte Christo si vzpomenou na ostrov If. Provence toho ale nabízí mnohem více
Do oblasti Provence dojedete bez problémů autem. Do Arles to je z Prahy cca 1400 kilometrů a když si cestu rozložíte na 2 dny, můžete se zastavit třeba v Lausanne, Ženevě nebo Grenoblu. Rychlejší, a vůbec ne dražší způsob, jak se do Provence dostat, je však letecká linka z Prahy do Marseille. Za nějaké dvě hodinky jste na místě, na letišti si vyzvednete auto a můžete vyrazit třeba na 3 nebo čtyři dny prozkoumávat tenhle krásný kraj.
My jsme z Marseille vyrazili ihned pryč na venkov. Začali jsme, kde jinde, než v Aix en Provence, což je univerzitní městečko nějakých 40 kilometrů severně od Marseille. Procházka podzimními uličkami, kafíčko a créme brulée v malebné kavárničce, to byl skvělý začátek prodlouženého víkendu. A protože začátkem října už nebylo po levandulích ani památky, rozhodli jsme se, že prozkoumáme místní venkov. I tím, že budeme hledat soukromé ubytování někde na statku.
Štěstí nám přálo. Kousek od městečka Villars jsme za 70 euro na noc našli bydlení v malebném francouzském domku uprostřed vinic. Starší majitelka a její tři psi nám přichystali skvělé přivítání s láhví domácího vína, chleba a nějakého sýra. Při houpání v zahradní sítí s výhledem na vinice jsme tak pojali podezření, že se nám odsud odjet chtít nebude.
Během tří dnů jsme vyráželi na celodenní výlety do blízkého i vzdálenější okolí, abychom poznali více než běžný turista. Poseděli jsme proto s místními v kavárnách u sklenky vína, zahráli si s nimi pétanque, svezli se v Citroenu „kachna“, který vypadal, jako kdyby z něj před chvilkou vystoupil slavný četník ze Saint Tropez, ochutnali levandulovou zmrzlinu, svezli se loďkou okolo divokých pláží a samozřejmě zavítali i do slavného města plného četníků.
Saint Tropéz nás ale trochu zklamalo. Vzhledem k říjnovému termínu jsme se sice vyhnuli návalu turistů, ale i tak je vidět, že město je orientované na turismus a vše je tomu podřízeno. Ani ta slavná četnická stanice nebyla tak romantická, jak jsme si ji pamatovali z filmu. Rychle tedy do auta a zpátky na klidný provensálský venkov s houpací sítí a výhledem do vinic.