Pražák v moravském sklípku, nebo naopak? Čeští a moravští vinaři jsou velkými soupeři. Moravané jsou přesvědčeni, že vinaři v Čechách neumí vyrobit dobré víno. To se ale prý šeredně mýlí.
Vedle točeného piva je české víno žádanější více než kdykoli v minulosti. Neudivuje proto, že dokonce i české hlavní město se rozkládá mezi romantickými vinicemi. Už na základní škole se učí, že Karel IV. nebyl tím, kdo do Čech přinesl víno. Historie vinohradnictví na Moravě a v Čechách sahá mnohem dále do minulosti. S největší pravděpodobností se sem vinná réva dostala zásluhou římských legií za vlády Marka Aurelia.
Na dnešním území na Moravě je vinohradnictví poprvé datováno do třetího století díky Římanům. Dokládají to kupříkladu archeologické nálezy poblíž Mikulova a Olomouce. Ke skutečnému rozšíření vinic na našem území pak došlo v době Velkomoravské říše v 9. a 10. století našeho letopočtu. Přibližně o 800 let později pak války a nástup průmyslové revoluce způsobily, že mnoho vinic leželo ladem a nebylo obhospodařováno.
Teprve ve druhé polovině 20. století umožnily moderní metody obhospodařování opětovný rozmach vinohradnictví v Česku. Dnes činí plocha osázená révou v celé zemi 20 000 hektarů, z toho se 95 procent nachází na Moravě. Tato skutečnost svědčí o výjimečnosti pěstování vína v Čechách. „České víno je hit,“ říká vinař Jan Sůra. Sůra pracuje jako vinař už mnoho let.
Dobré víno za vysoké ceny, to je vinařův sen. I v Česku vína podléhají jistým módním trendům. Poptávka se dnes zaměřuje na svěží vína, růžová vína a vína s malým obsahem alkoholu. Mezi obyvatelstvem je oblíbený i burčák „Mezi pražskými vinaři nepanuje konkurenční myšlení“, domnívá se Sůra. Naproti tomu čeští a moravští vinaři jsou skutečnými soupeři. „Moravané si myslí, že neumíme vyrobit dobré víno. To se ale šeredně mýlí.“
Dennodenně chodí vinař Pavel kolem svých vyšlechtěných plodů a sleduje, jak se daří révovým keřům. Plevel, který jinak trochu zakrývá zkypřenou půdu, je čerstvě vytrhán, aby se voda dostala k celému kmeni. Vinař věnuje život své vášni, vínu. Je unesen svým pracovištěm, zeleným kobercem tvořeným udržovanými vinnými keři na Vinohradech, ve čtvrti, která nese tak příhodný název.
Zde se rozprostírá ukázkové české panoráma pro milovníky vína – příkrý svah, na kterém se v řadách jako vojáci vytahují vzhůru vinné kmínky. Vinice je hustě osázena. Zatímco se na jednom hektaru běžně sází necelých 4000 keřů, v Havlíčkových sadech je to dvakrát tolik. Na celkové ploše 1,5 hektaru tak najdeme přibližně 12 500 révových keřů.
V létě vinař Pavel doufá v horké počasí a pár vydatných přeháněk a bouřek, které zajistí potřebnou vláhu. Občas jeho hrozny dostanou od slunce zabrat natolik, že obsah cukru v bobulích je tak vysoký a obsah kyselin tak nízký, že se mošt musí stejně jako v jižní Evropě dodatečně přikyselit.
České víno bylo po dlouhou dobu podceňováno, a dnes je v módě. Česká bílá vína od sametové revoluce v roce 1989 konkurují ušlechtilým zahraničním vínům. Zeměpisné podmínky způsobují, že vína vykazují velmi širokou škálu buketů a chutí. Příkladem může být odrůda Sauvignon, která v místě svého původu – v Bordeaux – patří k nearomatickým. Právě tvrdší růstové podmínky vinné révy na území České republiky jsou příčinou intenzivnější chuti a ovocnosti vín.
Více než 100 let se v Havlíčkových sadech nachází vinice Grébovka. V uplynulých desetiletích byly svahy využívány s dosud nebývalou intenzitou, říká vinař Pavel a hledí ke svahu pod Gröbeho vilou na Vinohradech. Usedlost byla vybudována v roce 1871. Moritz August Gröbe pověřil Antona Barvitia postavením třípatrové neorenesanční budovy. Aby pod ní bylo možné vysadit révové keře, dal Gröbe navážet zeminu z ražení železničního tunelu v Praze-Nuslích. Po Gröbově smrti převzala usedlost vinařská společnost a převedla ji do vlastnictví obce. Dnes tam sídlí americký podnik, který mimo jiné vzdělává právníky.
V Praze vedle Grébovky existuje dalších sedm vinic s celkovou plochou jedenáct hektarů. Jsou to Vinice svaté Kláry a Salabka v Tróji, Máchalka v Praze-Vysočanech, Baba v Praze-Dejvicích, Svatojánská na Malé straně a Arcibiskupská v Modřanech. Malá, ale veskrze známá Svatováclavská vinice se nachází na východních svazích Pražského hradu.
Jenže ušlechtilých vín roste v Česku poměrně málo. Se vstupem do Evropské unie v roce 2004 přišla pro české vinaře množstevní omezení. Důvod tohoto opatření je nabíledni. Po vstupu do EU se už nesměly rozšiřovat vinice, protože na světě je vína dost. Evropský trh každoročně zaplavují desítky miliónů litrů vína. Více než čtvrtinu nechce nikdo pít. Naproti tomu v Česku se vína vyrábí příliš málo. Jeho spotřebu zhruba ze 45 procent pokrývá domácí výroba, více než polovina vína, které se zde konzumuje, se tak dováží.
Ale po čem vlastně musí chutnat dobré víno? „Víno má stovky definovaných vůní a chutí. Někdo má rád citrónovou, třešňovou nebo čokoládovou chuť.“ Sůrovi musí víno chutnat harmonicky, kyselinka a cukr musejí být v rovnováze.
Jaká vína chutnají vám? Napište nám do diskuze.
