Markéta z Prahy si vzala si do pěstounské péče novorozence, ale na dávky pěstouna čeká již několik měsíců. Ačkoliv zákonná lhůta pro vyřízení žádosti již dávno uplynula, Úřad práce se její žádostí ještě ani nezačal zabývat.
O příběhu pěstounky Markéty, která si vzala do péče novorozeně narozené drogově závislým rodičům, jsme psali již v loňském prosinci. Tehdy ji stát dlužil dávky již za cca tři měsíce. Uplynuly další téměř dva měsíce a Markéta stále nedostala od státu ani korunu. Navíc se zdá, že se Úřad práce její žádostí ještě ani nezačal zabývat. Při včerejší osobní návštěvě Markéty na Úřadu práce totiž příslušné pracovnice v systému žádost sice dohledali, ale podle jejich slov se jí ještě nezačal nikdo zabývat. Přitom na zpracování žádosti existuje zákonná lhůta. Ta však byla již o několik měsíců překročena.
V případě nespokojenosti s délkou úředního postupu může klient ÚP ČR, uplatnit u MPSV nárok na finanční kompenzaci za nemajetkovou újmu, náhradu škody zapříčiněnou nesprávným úředním postupem.
Kateřina Beránková, Tisková mluvčí Úřadu práce ČR
Markéta si do pěstounské péče vzala novorozeně narozené drogově závislým rodičům. S manželem sice již mají šestnáctiletou dceru, osud malého Tomáška jim však nebyl lhostejný. Přísné podmínky státu splňovali, finanční zázemí prokázali, schopnost pečovat o novorozence také. Během odborného posuzování se totiž hledí i na psychický a zdravotní stav žadatele o pěstounství a na jeho motivaci. Žadatel musí navíc projít psychologickými testy a sociální pracovnice pak ještě provádí šetření přímo v bydlišti žadatele.
Paní je mi líto, ale pěstouni v tom nejsou sami. Výplaty dávek pro rodiče novorozenců se taky opožďují o několik měsíců. Úředníků je málo a navíc za případné prodlevy nejsou nijak postihováni.
Tomáš Hendrych; čtenář webu CryptoNews.cz
„Bylo to strašně náročné. Během posuzování naší žádosti jsem si někdy připadala opravdu hodně nekomfortně. Ale ten občasný pocit ponížení za pomoc Tomáškovi rozhodně stál“, říká Markéta. Měli s manželem nějakou finanční rezervu, Markéta tedy přerušila u svého zaměstnavatele svůj pracovní poměr a Tomáška si přivezli domů. „Cítili jsme, že bychom měli Tomáškovi pomoci. Dítě za svoje rodiče nemůže a bylo nám líto, že by Tomášek mohl skončit někde v ústavu. Výpadek mého příjmu jsme s manželem samozřejmě řešili, ale počítali jsme s tím, že od státu budou chodit přislíbené dávky včas, tedy alespoň v zákonných lhůtách“, přibližuje situaci Markéta.
Úřad práce ČR k žádostem o veškeré nepojistné sociální dávky, včetně dávek pěstounské péče, přistupuje vždy individuálně. Obecně platí, že Úřad práce ČR, jakožto správní orgán, žádosti zpracovává a dávky vyplácí v zákonných lhůtách. Mohou ale nastat situace, kdy je rozhodnutí vydáno po uplynutí zákonné lhůty
Kateřina Beránková, Tisková mluvčí Úřadu práce ČR
Jenže v tom se šeredně přepočítali. Úřady jim totiž doposud neposlaly ještě ani korunu a Markéta s manželem tak již téměř půl roku „táhnou“ vše ze svého. „Není to teď vůbec snadné, odešla jsem z práce a plenky, jídlo, oblečení ani hygiena pro miminko nejsou zrovna zadarmo. Na úřadech jenom krčí rameny, že je jim to líto, ale že nestíhají. Vypadá to, že miminka se formálně zbavili, resp. že se o něj nemusí starat stát, a potřeby pěstounů je teď už nikterak nezajímají“, říká Markéta.
V tomto kontextu je nutno připomenout, že pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné péče a pěstoun nemá v takovém případě k dítěti vyživovací povinnost. Markéta však přesto hradí zatím vše ze svého. „Doba je jiná, než když se narodila naše dcera. Plenky, příkrmy, mléko, dětská kosmetika. To vše je dnes opravdu drahé. Za těch cca 5 měsíců jsme jen na těchto položkách utratili již asi 35 tisíc. K tomu postýlka, kočárek, sedačka do auta, oblečení, atd. Pěstounství ale bereme jako poslání a těší nás, že snad Tomáškovi zařídíme lepší život. Ale nesmí nás to finančně položit jenom proto, že stát neplní to, co plnit má. Jsme řádnými občany, své závazky vůči státu plníme, kritéria pro pěstounskou péči jsme splnili. Nechápu tedy, proč se k nám stát na oplátku takto chová".
Markéta tedy stále čeká, kdy, a zda vůbec, slíbené dávky od státu přijdou. „Věřím, že jednou to přijde. Na kvalitu péče o Tomáška nemá liknavost státu pochopitelně žádný vliv. Je ale smutné, že se stát takto chová a neplní svoje závazky. Od svých občanů přitom požaduje veškeré platby uhradit včas, jinak jim hrozí různé pokuty a penále“, říká smutně Markéta.
Zeptali jsme se proto na Ministerstvu práce a sociálních věcí, zda v případě, že stát dávky nevyplatí v zákonné lhůtě, bude pěstounovi náležet například nějaká kompenzace za pozdní výplatu dávek. Zajímalo nás také, proč mají dávky několikaměsíční zpoždění. „Pokud klient není spokojený s průběhem, nebo délkou správního řízení, může se obrátit na vedení pracoviště, kde podával žádost a požadovat prověření. Případně se může obrátit na nadřízenou krajskou pobočku ÚP ČR“, reagovala v odpovědi Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR, která nám zároveň sdělila, jak se to má s případnou kompenzací: „V případě nespokojenosti s délkou či průběhem úředního postupu může klient ÚP ČR, tedy i pěstoun, uplatnit u MPSV nárok na finanční kompenzaci za nemajetkovou újmu, náhradu škody zapříčiněnou nesprávným úředním postupem. O případném nároku na výše uvedenou kompenzaci a o její výši rozhoduje MPSV“.
Jinými slovy, Ministerstvo tedy v podstatě samo rozhodne, jakou „pokutu“ samo sobě případně udělí. To je ovšem poměrně zajímavý přístup. Přirovnali bychom ho třeba k situaci, kdy by například podnikatel, který včas nezaplatil daně, sám rozhodoval o tom, zda a v jaké výši bude platit případné penále.
Případ budeme i nadále sledovat, protože po poslední návštěvě na Úřadu práce musela Markéta vyplnit dokumety, před několika měsíci zaslané datovou schránkou, znova. Podle úřednice, se kterou Markéta mluvila, se tím prý celá procedura urychlí
Jak se na popisovanou situaci díváte vy? Napište nám do diskuze.
