„A smrt rozdala karty…“ prohlásil pilot Cessny 172, sotva jsme se připoutali. Strašně jsme chtěli vidět kanadská jezera z výšky, a tak jsme využili nabídky od chlapíka, který měl létání jako hobby, nikoliv jako byznys
Nejkrásnější pohled na kanadská jezera je z výšky. Vidět krásně zelenou nebo modrou barvu vodní plochy mezi lesy nebo zasněženými horami je pohled k nezaplacení. V turistických oblastech se vyhlídkové lety pořádají naprosto běžně a turisté se na místních letištích střídají jak na běžícím pásu. Stačí ale odjet trochu mimo hlavní turistické trasy a můžete narazit na majitele letadla, který má letadlo pro svoji osobní potřebu, ale vyhlídkový let za pár dolarů neodmítne. A právě to se poštěstilo nám.
Při našem třítýdenním cestování pro Britské Kolumbii jsme nad vyhlídkovým letem několikrát uvažovali. Vždy nás ale odradila cena letu a také celkové pojetí zážitku. Předražené suvenýry, neosobní přístup pilotů, prostě atrakce jak v Disneylandu. Při cestě z městečka Squamish do jiného menšího městečka Whisstler jsme však náhodou sjeli z hlavní silnice a vyrazili směrem na Hihg Fall Creek. Cestou jsme viděli ceduli, na které byla nabídka vyhlídkových letů. Vzhledem k tomu, že jsme byli mimo hlavní turistické cesty, bylo o dalším programu rozhodnuto.
Po chvíli jsme dorazili na malou louku s ještě menší budkou, ve které seděl velmi příjemný mladík a jeho partnerka. Nabídli nám asi 40 minutový let za 150 kanadských dolarů, což byla za dvě osoby opravdu velmi dobrá cena. Vysvětlili, kudy poletíme, co můžeme vidět a nějaká ta základní bezpečnostní pravidla a šlo se na věc. Jenže ouha, jakmile jsme viděli letadlo, bylo jasné, že to bude opravdové dobrodružství. Malinká Cessna pro dva lidi a pilota vypadala, že má svá nejlepší léta již za sebou, ale couvnout už se nám nechtělo.
Úvodní hláška pilota, kterou jsme si volně přeložili jako „… a smrt rozdala karty…“ nám zrovna vtipná nepřišla, ale úvodní strach z letu zmizel ihned po startu. Pod námi se totiž objevila úchvatná scenérie. Jezera ukrytá v lesích nebo mezi skálami v okolí Sigurd Peaku a Pelion Mountain jsou opravdu úchvatná. Tím spíše, že po zemi byste se k nim dostávali opravdu velmi obtížně. Barvy vody ze měnila z tyrkysové na temně modrou, v okolí zasněžené skály a lesy, no prostě nádhera.
Peter, tak se pilot jmenoval, nám celou dobu do sluchátek popisoval kde jsme, co je po námi, jaká je výška, teplota vzduchu, atd… Nejlepší ale přišlo na závěr letu. Když se před námi objevila louka s improvizovanou přistávací dráhou, předal nám do ruky knipl a se slovy: „I will kick it off and then you're up…“ (volně: já začnu a pak to je na tobě) si dal teatrálně ruku do kapes své vesty. Krve by se v nás nedořezal, ale Peter to měl bezpečně pod kontrolou závěrečný přistávací manévr provedl pochopitelně sám.
Jestli budete cestovat po Kanadě, rozhodně si vyhlídkový let nad jezery nenechte ujít. Zkuste si ale najít podobného Petera. Zážitek ze samotného letu pak bude umocněn milým přístupem a dalšími netradičními zážitky.
