Ostuda. Tohle se jinak nazvat nedá. Poslední sezóny se Sparta chvástá hesly ve stylu „Nezastavíš“, přesto ji v playoff zastavil hned první soupeř. Hvězdná jména v sestavě s tím nic nenadělala. Otázkou je, zda vůbec chtěla.
Ani letos se to nepovede. Sparta totiž vypadla s Třincem, když v posledních dvou čtvrtfinálových zápasech dala jeden jediný gól. Pokolikáté už fanoušci i Sparta samotná říkali, že letos to musí určitě klapnout. Hokejová Sparta čeká na titul již od sezóny 2006/2007, tedy dlouhých 16 let. Patnáctiletí kluci, kteří tenkrát titul slavili, mají dnes již v mnoha případech rodiny a se svými dětmi sami na Spartu chodí a doufají, že „snad letos“. Jenže kolik těmhle dětem bude, než budou moci slavit stejně, jako v roce 2007 jejich tátové? Vypadá to, že to bude trvat skutečně ještě hodně dlouho.
Porazil nás tým. To my jsme neměli
Michal Kempný; HC Sparta Praha
„Bydlel jsem na Letné, takže Sparta byla jasná volba. Jak ta fotbalová, tak i ta hokejová. Hrdina, Volek, Doležal… to byla tehdejší sparťanská „blue line“, Leo Gudas to tam uklízel. Hokej mě rozhodně bavil podstatně víc, než fotbal“, říká fanoušek Pavel, který k fandění přivedl i svého syna: „Vzal jsem ho prvně na hokej, když mu byly necelé tři roky. Tenkrát jsem řekl manželce, že koukneme na jednu třetinu a půjdeme domů. Vydržel ale celý zápas a celou dobu pozoroval jenom brankáře. Fascinovala ho jeho helma. Od té doby jsme chodili do staré holešovické haly s velkou dekou snad na každý domácí zápas“, vzpomíná Pavel.
V sezóně 2001/2002 se konečně dočkali. Sparta, tehdy stále ještě ve staré holešovické hale, získala titul. To zopakovala ještě v sezóně 2005/2006 a 2006/2007. Jenže od té doby nic. „Když se Sparta přesunula z Holešovic do Libně, říkali jsme si, že to je konec Sparty. Skončila prostě jedna éra. Konec klasických klobás a ředěné hořčice, konec těsného kontaktu s ledem a hráči, konec staré Sparty“, bilancuje Pavel. Konec Sparty to sice nebyl, ale je pravda, že na titul se stále čeká. Už dlouhých 16 let.
V libeňské hale umí Sparta zaujmout diváky a vydělat peníze. To bezpochyby. Jenže co je to platné, že má skvěle zmáknutý tzv. „Showtime“, kdy k divákům z kostky nad ledem emotivně promlouvá Libor Bouček, z jehož projevu jde fanouškům mráz po zádech. Co je to platné, že na čtvrtfinále přijde více než 14 tisíc diváků, kteří ale odcházejí z haly naštvaní, smutní, frustrovaní. Ano, byznys asi jede. Vstupenky nejsou levné, prodají se hektolitry piva, metráky párků, partneři platí za svá loga na mantinelech nemalé peníze. Ale sparťanský fanoušek pláče. Tak snad to tedy vyjde už ten příští rok.
Co myslíte? Zvládne Sparta získat další hokejový titul do sezóny 2026/2027, tedy na dvacáté výročí od svého posledního úspěchu? Napište nám do diskuze.
