O víkendu začínají letní prázdniny a tisíce rodin vyrazí autem k moři. Jenže ne vždy dojedou v pořádku. Na vině je nejen spěch a stres, ale také ego některých řidičů. Tvrdí to řidič autobusu, který už 20 let vozí turisty do Chorvatska.
A je to tady. Konečně začínají letní prázdniny. Děti se na ně těší převelice, někteří rodiče už méně. Celé dva měsíce vymýšlet pro děti program, to není jen tak. Alespoň, že se pojede na 14 dní k moři. Třeba do oblíbeného Chorvatska. Ostatně právě do Chorvatska už celých 20 let vozí autobusem české turisty Robert K., tchán naší redakční kolegyně. A protože právě v následujících týdnech bude mít napilno, vyzpovídali jsme ho, abychom zjistili, jaké má zážitky z cest. Trochu nás zamrzelo, a také překvapilo, že reálná situace je diametrálně odlišná od toho, co známe z filmu „Účastníci zájezdu“. Takže žádné ztracené podšálky, spíše „divočina“ na silnicích.
Zpáteční cesty bývají horší
Robert totiž tvrdí, že s cestujícími bývá problém jen málokdy. A to spíše na zpáteční cestě. „To už jsou odpočatí, mají koupenou nějakou tu lahvinku chorvatského vína a popíjejí. V autobuse to pak někdy vypadá jako v baru, hlavně když jede větší skupina mladších lidí, ale ještě nikdy to nepřerostlo ve větší problém. To se ale nedá říci o českých, rakouských a chorvatských silnicích. Není jízda, abych nezažil nějakou prekérní situaci,“ popisuje Robert.
Spěchat se nevyplácí
Podle něj se totiž na silnice mnohdy vrhají řidiči, kteří s delšími trasami nemají vůbec žádnou zkušenost: „Často to jsou frustrovaní manažeři, kteří ještě hodinu před usednutím do auta řešili nějaký firemní problém. Jsou nervózní a nervozitu pak přenášejí i na silnice,“ říká Robert a pokračuje: „Vidím to vlastně při každé jízdě. Služební auto s logem firmy, kolona, plná čára, najednou se řidič rozhodne, že je v protisměru volno a začne předjíždět. Mine mě, v autě vidím malé děti na zadních sedadlech, na tom předním spící manželku a říkám si, k čemu ti to bylo, že jsi mě takhle riskantně předjel? Že budeš na recepci hotelu o hodinu dřív než já? Stojí to za ten risk?“
Ego za volant nepatří
Mezi řidiči dálkových autobusů se prý prvnímu prázdninovému víkendu říká „víkend smrti“. „Bohužel za svoji kariéru jsem byl dvakrát svědkem smrtelné nehody českých řidičů. Podle mě za tím vždy byla nerozvážnost, nezkušenost, zbytečný risk a také honění chlapského ega,“ říká Robert a vysvětluje: „Jednou jsem totiž slyšel útržek rozhovoru dvou českých řidičů na benzínové pumpě, kdy ten jeden vysvětloval druhému, že přeci nemůže dopustit, aby kolega, co jede na dovolenou s ním v druhém autě, přijel do cíle dříve. No, a o tom to celé je,“ uzavírá Robert.
Chystáte se na dovolenou autem? Jedete na noc, nebo přes den? Dáváte si přestávky? Napište nám do diskuze.
